opět kroutím se batikou neúnosných břemen.použit jak řemen,jsem jen drénou svých vjemů a věn.řekou hnutý mysli číhám na tvý odvěsny.logika výroků je vytřena jak huba i oči.žongluju si se slony pro černotu svý vdovy.to vy jste ti co zosnovaly si past k burácký dokonalosti.a přítulná příhodnost je palivem týhle mrchy.dekadence vypočtená odpověď na ty mastný vzdechy a süreál otázkou obrody,nemístnou jak skrytý vnady,samozřejmě..vše je jen reakcí na sterilní návody na zadření přirozenosti..kosti ohlodaný z nutnosti.morek vysán bez přitažlivosti.všechno jen rádoby.a ztmelená krutost utíra vůkol nosy.horečky smějí se v tichosti nocím.sovy se savem napájí z povinosti k tišení zoufalství.ti sběratelé poruch kojí se sami kradeží moloka slev a vzpruh.únava pod monokly plejtvaných šarmů se kupí jak letokruhy.roste jak dluhy a neomezuje se striktně na prohry či pomsty..pocity močí na tváře a čí obočí mračí se na setrvačný?.jen tuposti nože věrný výmluvy plic.a proto popelem si tedy lehni.a nápodobou nešpiň si furt pejzy.ať můžem ještě vylíčit si vše.ať zas zahlídnem se na uvolněný protéze tý olověný touhy k poslouchat se.vystát se..vystlat si peřím bod dopadu pro opravdovost vhledu a soucitu.nemít prioritu v bilanci komodit v nájezdech vypočítavě pestrých palet a koloritů..nestříkat si emoční tradice do ksichtů pro hladkost prožitku..není to k užitku..věř mi..