We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

SMRDs​ü​rky

by smrd

/
  • Streaming + Download

    Includes high-quality download in MP3, FLAC and more. Paying supporters also get unlimited streaming via the free Bandcamp app.

      name your price

     

1.
natura 03:20
aaaaa.....chci nohama zabořit se hluboko do půdy v ten okamžik kdy hlavou rozrazim oblaka.. ref.: hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. chci po pás se zavrtat do země chodily sálat na jádro ve chvíli kdy očima olizuju slunce na odvrácený půlce.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. a už zase pomalu začíná doba kdy každá košilele mě do ohryzku pálivě drápe a škrtí.tísní dusí až dáví a nic jinýho než servat ty na míru střižený úplety a proplíst se chobotnicí věrnejch lákadel a třeba i kamarádskejch telefonátů, nedokáže pomoct mi. tak vrhám se na pospas původu impulzů do rukou ataky instinktů zbavit se všech zdolanejch rolí,svodů a podvodů co na sebe máš. vypustit se z klece pryč do divočiny za město..horizont topí se v hemžení větru ve vlasech toho žabince.nic jinýho než smočit se nechceš.alespoň trochu ušpinit se tou nejčistčí špínou.póry ucpat si hlínou a papule narvat jak do stromu do tvaru kopule až pracky ztratí se pod hladinou zelenou.pak klid i při bouři a zostřený vidění utiší tvý svrbění,uhasí pálení a zhasne bludný světla co nutí tě k pochopení proč zapřít se a zapřáhnout se pro blaho a prosperitu ve jménu zkurvený doby pokroku a civilizace, která se točí a obíhá jenom kolem sebe.z prachů a slin a krve uplácaný družice co ukájí pudy jen víc než instantně..a tak chci daleko a dál od týhle prostaty života.prchám jak bublina ze sody praskám až za hradbou samoty v průvanu prvotních sil a jak chlorofyl čerpám paprsky osvícení. aaaa...chci nohama zabořit se hluboko do půdy v ten okamžik kdy hlavou rozrazim oblaka. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. chci po pás se zavrtat do země chodily sálat na jádro ve chvíli kdy očima olizuju slunce na odvrácený půlce.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. hloubš než na vrchol a vejš než na dno.. chci spolknout se análem se zemskym jádrem i sluncem.příjmout ten nezvratně se piko co piko sekundu měnící fatálé...a proto chci hloubš hloubš než na vrchol a vejš než na dno..
2.
barák 03:35
to co zameteš pod koberec se jentak neztratí..černá skládka čeká jak nitroglycerin na chvění.všechno to hromadění zlosti a polykání výčitek skřípění ti jednou všechnu tvoji péči oplatí.zabloudíš do baráku co sám jsi ho postavil.vyžereš špínu ze základů.prolezeš peklem ve vlastní režii.tak jak sám podepsal ses na vlastních stínech,tak i oni se na tobě podepíší..zhovadilost tvých umlčených černých představ padá ze zdí na tebe..tvá krutá síla sálá i z pomerančovýho světla co visí z výši klenutého stropu tvý radosti z bolesti..na tvůj popud se odhodlala k tanci z milosti na rozpálenym plechu pod nohama cíle tvý píle v jádru podlé..jseš už jen dílem zlý doby nebo po dobrém se chceš se zlou potázat.?..v baráku nic nezkryješ.v baráku se nezkryješ..vítej doma ó má padmé.. ze sklepa se po zemi krade průvan chladu co dělá kroky ještě těšší..to je to poslední co mě v mysli děsí a tíží..v příšeří děsných očekávání šmátrám po odvaze rozrazi dveře co jak oko trychtýře mě nutí do nevyhnutelnýho..pelyněk z nitra prorazil na venek a protnul dráhu okolností a ty vtáhly ho do světa hmoty..utíkám dlouhou chodbou,v rychlosti míjím mizerný zóny světla.v panice zalykám se těžkym potem..zkoušim kliky.která asi je ta kterou pomůžu si hloubš do rány co mi pod žebry v delíriu básní o ohořelym torzu brány k poznání..tenhle souboj nejde vyhrát.vím.jde se buď probudit a o tom druhym nechci mluvit..barák tě ale nepropustí náhodou..navždy už tu budeš doma..
3.
moc nehejbu se.neumim vzdát se svý obsese.těžko chodí se spát když nechce se.a mě nechce se loučit se zas tak bezhlase.bez katarze.zasale neposer se.. a věrně poměrně jdu uklizen po dráze která mě zužuje.kolísá na váze..podražen v povaze slíkám se z kuráže uražen světem,že nemůže bez urážek..tydebílku z vytráže..co?.zas tupě bloumám jak čmouha na vytrýně čekám až mě setřeš,čímkoliv se mě dotkneš.něco fakt řekneš.hmm to ucejtim.mě to položí..zázrak ze mě vykřešeš .. ..jak jeřáb se tyčim nad něčim co ještě neni.ramenem z vysoka žaluju libovolný bod v dáli..v zádech u paty mám svý panely betonu.mě podrží při zemi..to jsou mý konstrukční předpoklady..vynesu nad oči do výšky jakýkoliv břemeno.přesunu na místo.tlačim vývoj práce k vrcholu.jsem nástroj geneze a vzniku.proto se propůjčuju.oni prolejzaj mi útroby od spodu nahoru.pomalu.až usednou ke knyplu.já vzdvihám.uzvedávám.s tunama pohybuju..ty co plazí se patro po patře.schod po schodě..zásobuju vším co potřebujou..mě potřebujou..a dokud mě nerozbijou tak nemůžu jak jeřáb vletět do pavučin z jeřabin..nemůžu usnout..
4.
křeslo 02:55
ke svýmu nabitýmu křeslu jak přibitý.ukotven v pohrdavym pohledu.v odtažitých obětí..štítivě schovanej za štítem strohých odpovědí tiše sleduju,jak že to vlastně chodí..pocity se kloubí.pohledy se kupí.klouby ohýbají..vše se vyvýjí..bezcílně bez míření samorostný sebeurčení..další vylhaná kombinace poznání a blouznění.další doživotní trest nenalézání..nevim..vyrovnávám se s tim svym destruktivnim popřenim..vyčistim louku do zelena až začnu z bodu nula vybavenej svejma krásnýma předsudkama.jinak samozřejmě dokořán jak chřtán..bezruký volant.na každej pád hodný pán..nechce se s nikym srát,tak je sám..jen z dálky obdivován a odsuzován,stejně ke svýmu křeslu přikován.zbytečný jak přelitej džbán křeslo přetejkám..mám tenhle neustálej povyk i bez pohybu brvy..sedím.sedim na neurotrůně.vybírám si poslední přání.dost nedůstojně přemítám o hovně mezi námi..až barvy zcedím do nekrovany tak naložím se zavřu tekutý víko a napustím se vším tvým.. a k jídlu už jen krev a k pití už jen mlíko..výjdu ven.neboj.nikdy nebudu daleko..
5.
náhrada 03:34
přelejvám se mezi květy.předpojatý mým pojetím.pleju záhon.vynášim smetí a nemám ponětí proč cejtim to pnutí.nevim co je k zbytí.co mě nutí do plesmero žití..dělám co můžu.dělám co musim.kloužu si po noži tupym jak umim.spim když vidim jak vokolo hovno kupim.když se vzbudim už nic nevidim..zahrabávám kosti co mě hlodaj.radši se postim.dopředu zapomenu kam je upustim a letim.co srát se s tim..stejně přilezou zpátky jak bumerang ze tmy za smradem z mý tepny,utáhnout tkaničku. žereme náhražky..chceme náhrady..rádi si zasluhujem výsady..jsme jen položky....jsme vnucená poptávka po vokoukaný nabídce..jsme volna.jsme vánoce..chcem ultimáta.chcem poslouchat i poroučet.jsme mrkev i oslice.ta svatá dvojice.. ortely.koleje.zaklíněný postoje..kurděje.klastrofóbie..plevelit se truhlíkem.tím květinovým pomníkem.než tě vyškubne,tě zaleje..podpadky.kuželky.úsměvy.trofeje..kondicionéry.ohňostroje..růžový monokly.pudový monopoly ala můžeš,se snaž tady máš..cukrátka pro klid lidskýho zdroje.legie ukáječů tečou do latexu na koženym provazu co samy zatnuly si to zářezu jako náhradu za azyl v řezavym prázdnu..
6.
vtichu 03:12
za hučením větráku,v šelestech prázdnýho baráku krčí se v šedym koutě přikrytá stínem nezájmu vpitá dokonalá samota..odevzdanym výhledem prohlédneš nudnou záclonu.ochutnáš akord ticha\substrát myšlenky.a tma.kdekoli z ní můžeš vytrysknout ostrý,jediný paprsek vědomí..koncentrovaný soustředění rotložit na bazální vlnění..čas není.jen tvá tvárná hmota bez dotyku formovaná,vysílaná éterem jako odraz..vyslanec vesmírem důležitej jak plivanec.ale co když malomocnýho a co když na tvůj mazanec..?.ale nemám iluze a ambice už vůbec ne.spíš nepříjemný vize o prapprázdný marnosti nad marnost bez možnosti dokončit se.spokojit se i s tou jistě děsivou jistotou,že chyba neni jenom na mý straně.. ..tak bokem tiše přilehávám kalendář oči v stěnu upřený přece vidí i co není..a tak v ústraní kaligraficky přepisuju nejnovější zákon a agresivní védy z planety KCHŘŘG.mám práci,tak nechodim moc ven.nechodim moc na světlo..nemám ani chuť na tu legraci.nechat tě propotit mi trikot.nechat se připojit na mód..narkóza.operace.porod....odchod.ponor do ticha pod hukot vzduchu bo atmosféry tam vstoupit do sarkofágu mé dokonalé samoty.do chvíle,kdy můžeš tvořit světy..
7.
splašky 03:27
pod tíhou .. pod vší tou krásou tíhnu za vším co mi zbylo..odevzdaně si odpouštim slabost v kolenou a nehledím na nic zvlášť důležitýho..sílou však je když chvilkově zahlídneš jak se jak žito bijou za a pro to tvoje sex\drogy\rockenroll..jak už nemůžou,jak bojujou o to kdo tě může podarovat ledvinou až se ti tvý rozbijou..a ty jen nevíš čím že si to zasluhujou.narveš si odpad až po kanálek a jdeš vypálit další jesle a povečeřet farářovic rodinu.voustat hejno veverek..nic se nezměnilo-pořád tě tak žerou..kdyby líp tušili jak si tě nevděčně zavazujou.že nechápeš jak se tyhle dostihy hrajou.že tě ty pomocný ruce tak obtěžujou,ale že zas rád si jima pohoníš pulce..se možná míň tebou zahazujou..míň na tebe hubou medy serou a docesty všem tvejm překážkám tolik nelezou ..vždyť zkurvenci přece nepředhodíš dcérku v malý halence na pospas jeho úchylce..pokud nejsi ještě zkurvenější výplod dobový demence..jenže se to děje a je úplně u prdele na jaký straně je o kus víc viny,zla,slepýho loje..jsou toho konvoje.tuny.zástupy šedých tupých udušených hlav zamotaných do závoje norem,co stačí a uřvaných forem co nic neznačí..království šalby.konvenční nálady a do kanady obutý pravdy,co tvoří ty učebnicový kamarády nadožití nevidomně jdoucí šťastně jednosměrnými kanály..jak splašky..jak splašky
8.
meléna 04:58
jak houba nasáklej lidma.jejich hrama přehranejma.opatřenejma polevama.ledovejma lichotkama..nechci nic z toho co má většina z nás.neoplývám všema těma hodnotama.nejsem tu pro vás ani s váma a i tvoje vyrovnanost je jen fáma.vylhaná podpora jak máma..jen dopovaná suverénost aby nepřišla kocovina.studená rána.pád na záda..kurva co je to s váma?!.kosmos bičujete ideama.zleva zprava.smrdí to jak meléna znova natrávená.furt ta samá osnova..programová kokotina.účelová píčovina..proměna jak tráva vypálená prioritama vpáčenejma fata morgánama nadhodnocenejma sociálníma kreditama,,evoluce zaskládaná všema těma spolkama s jejich sloganama.vykleštěná barikádama a humanistickejma diktátorama a jejich pravdama přelidněnejma..dávno jsme mohli lítat mezi dimenzema,vesmírama,jen kdyby vychcípala všechna stáda se svejma nápadama a zlepšovákama..vždyť pravda je děvka jak morálka,každym do sucha vyprcaná a nikdy né jen jedna..je to běhna.. Kuuurva, co je to s nima? do očí bijící meléna pantomima mezi zuby se jim leskne cukru třtina a ta žloutne podle toho jaký v hubě klima ti kundikleci to těžce vnímaj od A do B C jako cyklon, z ruky jim zlem zobem svym i jejim sebehonem a haluzema z šalvějě jsme abstraktní ideje, hovno se s náma neděje tak zařaď si čůráky do kartotéky píča pak tenhle bude debil a tamta zas číča všechno se dá odsoudit, když popřeš vývoj když pozitivní diskriminace se stane ofenzívou Jou, chci si najít svoje místo na chyby břitvou, jen ať jsou blízko vysrat se na to, co mi prej diktujou čisto jou hovno meléna seru disko trisko tancuju nahej a přitom mlčím hubu hovno v sobě tlačim ku spírále kruhu nechci srát kyberkabely co narvou mi zpátky a tak melénou jima posírám tyhlety řádky a pod tím vším uvědomělým zájmem kam zatím převracím svoje zmrdy stínovitý, jsem taky tam a ten trapně tam .. zničit se a pokračovat v tom je možnost, jak vysrat debilní monoton (pitch)
9.
potrat 03:31
10.
mindrák 03:06
jsem vyjetej jak olej suchej jak huba línej jak kuba a včerejšky bolej..tak dolej ani nevim,že sis vo mě vopřel kolo.votřel kokot.vim hovno.i tak můj mindrák jak stereo v klidu vyšlehá ti vemeno.chci smetanu-ty píčovino..né poslouchat,že jsem negativ idiot a nebo tebe.tvuj orální kondom kerej nepustí ven semeno.konvoj vylízanejch obličejů jak pekáč,co se hlásí že ještě nedostali vyhuleno..zhasni a zahni si při masturbaci.mysli na sex se ženou..neboj,jsem tu s tebou.s bílou klisnou s přelitou hřívou před hubou a foukám jí na prdel ódu na radost..jo.přesně s touhle rtěnkou se pak líbám s tvojí mamkou těsně před tebou..ale nehaš,nehaš když prsty zebou.ti upadnou.. jsem vylitej jak benzin,pak mokrej jak klín tak vysuš mi peršana nad plamenem bo tě pověsím jak gobelín za šulín.. tyvole kámo nehořím?? ať vzplanu jak plameňák.snad chytlavě chytnu.snad ucpu ti zobák pérem na uhel.krák..a do čaje vykapat mák a do ucha zaříhat hoříš,hoříš má panenko.pak jít spát a vyuzenej rohovinou doufat,že si přilehnou..jo..postel mám rád umaštěnou,popelko..a tak projetí jak pěknej tunel se v jedinej slitek skujem.pak zkapem.bo klidně můžem..spíš si to prominem.. jsem vyjetej jak olej suchej jak huba línej jak kuba a včerejšky bolej..tak dolej jsem vylitej jak benzin,pak mokrej jak klín tak vysuš mi peršana nad plamenem bo tě pověsím jak gobelín za šulín..
11.
hladovápast 03:36
novej notes.no a.novela ega dokola by zněla.nebyla vyslyšena.není ukojena.lační jak roztažená kolena.mela neproběhla.má pamela zůstala oblečena.její pomela proteď utajena.jako rameno a stejně jak to co to znamená.tajný jak kráva.žádná změna.a to fakt akorát,snažimse.souřadnice prozrazena.poznačená mapa všude rozvěšena.májka ztopořená.špína a smrad před barák vytažena-vystavená past připravena.mám vytaseno.jen pártyzáni asi lejou ruma aže kuchtí,kutaj,kutí u porna bez semena v klubu kde kdekdo hovna ví ale pěkně se na to dívá.. další hladová noc čeká až zazní nápověda.naděje přehulená,přemrštěná sténá jak mimina.nastavená jak trhavina..a já jen latentní psychopat co dnes zas nechce spát.není to ničí vina,tak nejde se kát..spíš jen chlastat.a ták.chytat přízraky co se tě nebudou bát a nemusíš je za ušima drbat když si zrovna nechceš hrát..střílet si do vlastních řad a normálně se tomu zasmát.vážně se brát jen tak jak je třeba.zbytky zežrat.sesypat kapsy ať nezbyde na chleba a do života si krafat leda laxně jak léba..pít si komba jak marshal až z kosy šála ti sebere šarm.zejtra žít není potřeba.a když jo,tak kalba,ať z toho taky něco mám.já.. já radši furt budu v bludu dělat nudu..jó..srát na co mě sere..brát si co mě bere.. dávat svý témata do tlam kdyžuž melou.a alou.jó.a dám se taky asi na woodoo..trochu naproti osudu.nepřítele do sudu a z kámoše kamaše ať překryju ostudu z toho co nezrýmuju..slepě mi papule slepuje to co jak kroupy mi bubnuje po střeše.ztoho rytmu pulz králíčka na perníčku mi už mrdá trošičku..tak urvu půdu a vypálim jim hydrosféru protože nepotřebuju..
12.
skaut 02:55
je to rozevřený.rozevřený.je to rozevřená náruč,tak nečum a tluč to dopředu.neduh zahoď a pluj za duhu.je to rozevřený,tak drž hubu a tluč slámu.pomluv mámu,zprzni dalajlámu.roztoč flašku.nastav trošku vstřícnou držku a spojme se v kroužku.družba jak lesba,koloušku..je to rozevřený..tak lapej duhovky,polykej žárovky ať záříš jak paříž..vliž se do přízně.sviť a hřej,svině.a pozitivně.kámo,brácho,bavíš mě..roztečeme kačenu.vytopíme lázně.žně vjemů..vyhul prdel..polkni změnu..je to rozevřený. ještě celá nevinná jsem viděla šukat skauta.kebych veděla co to znamená,tak mě to tak nepoznamená..na stole z vlhký kaňky chobotnice značí trauma..vysychá.. ..a správnej statkář nechá hovno doma.. vyčešeš vlasy,vymačkáš póry,vyceníš kazy.nikdo ale neřekne sýr.nechceš se plazit?tak táhni si jednu na hajzly vrazit a doraž.budeš vařit.a to sežereš..
13.
symbióza 04:02
14.
promojelidi 03:27
vystříkej si prdel biokillem.pak ucpi klihem.zedři parazita z kůže.nešetři jedem.jedem.dočista vysprchuj se cyklonem.sejmi se i se svym virem.jo.děláš to kvůli svejm lidem.bró.a uděláš dojem.buď in hero jak heroin.budeš pojem.budiš svět nakojen yperitem.buď průkopníkem a utíkej všem vším příkladem..žijem jen jednou a na to si připijem savem..začni s pikem a nasol si to i s drcenym sklem.pak vopíchám tě heparinem a udělám tě pokrevním bratrem.ehm.né.jen tě suše říznu střepem.s aidsem pro všechny moje lidi--dobro i zlo si někdy mění polohy úlohy..ser na klíče a šablony.hoď je do píče a vlez si pod záhony..vyser se na klonování každý hovadiny co má zas hlavu a patu a posune tě o patro vejš.blíž k hulení elitních kokotů.to radši kůl v plotu..
15.
prenaturát 04:24
Objev bouři,Bouřlivej objev Věků nebo podzemní řeku smrti stix, ty Reku, květ květů zpleť ve svojí modlu pravdy světů, o svojí jedinečnosti přesvědč se ve smečce vlků a tu chuť na jazyku podstrkuj všem hladovejm krkům....A bojuj dál, boj, boj nesmí zkončit...Vždy objev novej prodej, vejš než na vrchol, se prodej a neohlížej se kolem sebe jen bodej,s důvodem že tě to učí ve škole, v televizi a rodiče,a že to přece jinak nejde, že je to zákon džungle, že silnější fena nedá,když pes nic nemá a že silnějším se musíš stát. Tak to tvý ego sním jako rybu dravej pták, ponořím se pro tebe skrz bariéru STáT, na světlo tam jak upír ukončíš sví trápení, peklo s chutí po krvi,plutí vesmírem bez hnutí v poli od narození zatracen, zrazen zaražen v tom jak kůly, tak jen ber, jsem tady pro tebe připraven, po vůli, stokrát odsouzen se vzpouzet,,Víš?,Vždycky připraven, nasycen, ochoten, pro tebe, po vůli,zaražen do tebe, odsouzen, ochoten, nASYCEN(vždy) PŘIPRaven pro tebe...´´(x krát)... hledám.koulim očima.kolemdokola se z očí do očí nestačím divit jak si za zády kroutíš kudlou.jak jí tvuj stisk z ruky do ruky očividně vyhovue-posiluje-zvýhodňuje.mít tak stenou pachuť na jazyku.zbavit se knedlíku v krku.vyhrknout ti do ksichtu zbytečnou uzlinu cílené zášti..praštit pro dotyk-dotknout pro bolest..polez ven na světlo mýho čela a mě do tváře se tvař tak jak oba víme že to máš.se zatnutými zuby mi zaťatou pěstí podej na dlani co si pro mě schováváš..hade..nakrm se.otrav mě.zadav se.pokoř mě..jen už neceď přes jed cukříky..řízni do živýho jestli něco najdeš a pak se seber a jak vítěz běž a oslav to..a hloubš než na vrchol.vejš než na dno..
16.
hlídači! 06:53
zabrat.škubnutím všechno zervat a ztrhat.s až násilnou vervou v tom nepřestávat pokračovat.ukrajovat.až na dřeň to drbat.nesrat se a dokaď se to nehne tak to opakovat..tady není o čem polemizovat.není čas váhat a složitě se rozhodovat.kosti jsou hozený.karty rozebraný. jsem noční hlídač.stínovej hráč.tichej naslouchač.lačnej hledač.votrávenej sráč..hlavně uhlídat to co mi je ukradený.hlavně se nevyspat.nenechat odcizit si cizí věci a střežit klidný spánek vlastníků a vlastnic v jejich zlatý kleci.majestát vlastnictví jako posvátný princip mít za vlastní..za poslání si vzít ho chránit..šlapat revír a čmuchat prevít co chce uzmout mi..co chce nažrat se ze spíže ze který smí jen kníže.velikášský majitel.mistr prostředků co tížen údělem mít,povolal mě pro svůj klid.. ..to je víc než jasný o tom nebudeme debatovat..na mapách v mastnym prachu potu kůže můžeš čuchat stopu prachů v pohoří na hýždích.co jinýho zmůžeš než čekat hned u zdroje,egem nateklýho čuráka až zas začne cákat pravidelný svatý zlatý déšť,spíš přeháňka.. ..a já jen služebník podvolen jeho drahé moci vzdávám se dnů.daruji mu noci.pro ten svůj pocit snahy a svépomoci.pro tižší pohledy poroty dojnic.pro menší interakci s věčnými věřiteli a s kokoty co krmí se hlasitě rozdíly od svý víry\nevíry co lžou si co vylezou z díry až co v ní nepadnou pod víko z hlíny..a tak skrejvám se.prolejzám zažraný špíny za žrádlo a látky co rozhání splíny.za ticho a klid,co jinak prej nemůžu mít.zaraženě poslouchám šulíny s klíny.učim se.čekám.a z rukou drhnu si všeobecnej\veřejnej pocit neviny a klam individuality.. ..naoko furt jako honim se za nějáký sny a s tim ksichtem číhám za smrkem na toho lupiče se kterym uteču do piče..užde? nejde..tak po nocích vysloveně chvátám jak vysolenej vysmaženec za stínem stíhy co ani nechci potkat po rozteklých polích do neurčitý tmy až k plotu kde zavrčim..a zas zpátky,rád za svý zubní ostatky....jsem noční hlídač.. ..pípa nestíhá smejvat všechny vzpomínky tak jen rozetíná jazyky.po knyplu sápaj se mindráky,strachy a zahořklý zámynky k vybití zkrývaný paniky.násilný choutky z různých pohnutek.není vůbec těžký,aby ti v pátek v noci na ulici jen tak zbuchdarma skutek utek.a někdo zbytečnej jak kocovina je rázem otevřenej jako zlomenina.a tobě zbyde jen ta památná věta,,první krev tekla mě,ne jim,,hlíná jak fena-neřikej dvakrát.a ochotná ožralá láhev tě už čeká doma stejně tvrdě jako každá blbá formalita na úřadě,který se vyhejbáš jak bohatýmu veš.není lež pravda?co?nevim co po mě chceš,vlastně co po sobě chcu.tak já už du do práce du..a zase zabrat...

credits

released July 21, 2014

..smrad.edosh.mäso..biomasha.nerv..

license

all rights reserved

tags

about

HLAD Jihlava, Czech Republic

contact / help

Contact HLAD

Streaming and
Download help

Report this album or account